No, není to ironie?

Hlavně ať neprší! To je většinou přání, které snoubenci mají, když plánují svůj velký den. A když se to stane – je to ironie! Rozpor mezi tím, co se říká, čeká a tím, co jsme chtěli a co se děje. Ironie je vtip. Je to opačný význam toho, co by mělo být správně. Je to moment překvapení, že věci nejdou tak, jak jsme čekali. Ironický pohled na svět umožní podivné spojení kladného se záporným, rub a líc, a možná sebeklam věcí.

To jsme slýchali od rodičů pokaždé, když jsme šli pozdě. „A nyní přichází Mistr světa“ vítala paní učitelka pokaždé nejhoršího žáka ze třídy. V některých momentech můžeme být sami terčem ironie druhých. Tak, aby na nás skrytě zaútočili, aby nás zesměšnili, aby nás otestovali. Co s tím? Ironie, cílená na nás, nás pravděpodobně zaskočí. Nejlepší recept je, přijmout ji tak, jako by to bylo stoprocentně pravdivé tvrzení. „A protože máš času dost“, tak nespěchám a pokud „Mistr světa“ před celou třídou vysekne ukázkovou poklonu, body za původní ironii od učitelky se přesouvají na jeho konto.

Přemýšlet ironicky neumí každý. Ironií je, že ne každý ironii pochopí. Schopnost ironie totiž přichází s věkem. Malé děti si vaší ironie nejen nevšimnou, ale ani ji sami neumí používat. Funguje i jako obrana. Možná pomáhá zmírnit danou situaci, odlehčit její dopady a zdržet pocity, které by mohly přijít. Každý tedy ironie schopen není. Člověk, který bere svět dle jasně zavedených pravidel, vždy spoléhá na to, že vše by mělo být tak, jak bylo naplánováno, nikdy nepočítá s chybami či změnami, ironii nepochopí, ani ji neumí použít.

Je to známka sociální zralosti. Abychom byli v ironii zdatní, je nutné být emočně inteligentní. Znát emoce své, znát emoce v různých situacích, znát emoce, které jsou v pořádku a které už nás naopak ohrožují. A teprve pak si s nimi můžeme plánovitě a bezpečně hrát.

Ironie, pokud ji nepoužíváme ke skrytému útoku a zesměšnění v negativním slova smyslu, může přinést úlevu a zábavu. Umožňuje využít emoce, které by se v dané situaci asi samy od sebe neprojevily. Protože, když nutně potřebujeme nůž a máme jenom lžičky, je to přece k vzteku! Když se ale obrníme ironickým myšlením, máme možnost se celé věci zasmát, sáhnout si na to, jak úlevné to může být, a dokonce máme vtipnou historku pro své přátele!

Ironičtí lidé nám nemusí ublížit, pokud jim to sami nedovolíme. A pokud se ironicky přemýšlet naučíme, možná se před námi svět otevře ještě v širších a komičtějších obzorech, než jsme si mohli kdy myslet.